neděle 28. prosince 2008

Restaurace Mariana, Ostrava

Měla jsem možnost navštívit restauraci Mariana, která se nachází v centru Ostravy, v jedné uličce blízko náměstí. S kamarádem jsme se sem vydali, jelikož jsme hledali místo, kde se levně a rychle najíme. Využili jsme k tomu zrovna tuto restauraci, která nás nalákala cedulí oznamující menu za 69 Kč. Tak jsme se řekli - proč ne, za zkoušku nic nedáme.



Můžete využít buď posezení v přízemí nebo po schodech vyjít do prvního patra. Tam se usadíte do židlí z ratanu, které nejsou extra pohodlné, ale zažila jsem horší. Obsluha se vás zeptá na obligátní otázku - 'co si dáte k pití', kterou tedy osobně nesnáším. Protože jak můžu hnedka vědět, co si dám, když jsem neviděla nápojový lístek...


S kamarádem jsme si vybrali z nabídky čtyř jídel menu kuřecí steak 'Tzatziki' s hranolky. O chvíli později nám servírka přinesla jídlo. Na první pohled jsem byla zklamaná z malé porce, ale na druhou stranu jsem si řekla' co bych za ty peníze chtěla'.


Podávala se italská polévka - za tímto názvem se skrývá rajská polévka s rýží. Byla dobrá, akorát na můj vkus moc hustá a rýže byla dost slepená.


Teď k hlavnímu pokrmu - kuřecí maso bylo dobře ochucené, ale dost vysušené dlouhou přípravou. Čekala jsem, že bude s tzatziki nějak zapečené, takže mě dost zklamalo pouhá lžička salátu, který byl na mase. Hranolky byly dobré, z celého jídla určitě nejlepší. Jídlo bylo ozdobeno paprikou, rajčetem a kukuřicí, která nevypadala zrovna jedle, protože byla sem tam zelená. To můj dojem z jídla zrovna nepolepšilo.


Výsledná známka: 3- Pozitivně hodnotím jen interiér, protože jinak to stálo za nic... Už mě tam nikdo nedostane.

čtvrtek 27. listopadu 2008

U nás v kuchyni



Dnes vám ukážu, jak to vypadá u nás v kuchyni. Nedávno jsme ji trošku přikrášlili, tak snad se bude líbit :-) Ano, vidíte správně, visí nám tam dva lovečáky... :-D






pondělí 3. listopadu 2008

Plodina týdne: BRAMBORY


Něco z historie
Lilek brambor nebo taky brambor obecný byl objeven již před 4 až 5 tisíci lety v oblasti dnešního Peru. Inkové nazývali tyto hlízy papa - doteď se toto označení pro brambory v hovorové španělštině. Kdysi se konzumovaly buď přímo nebo se uchovávaly sušené v podobě prášku. Po dobytí Španěly putovaly brambory do Evropy, zde pomáhaly hlavně při různých nemocech a staly se hlavní potravinou. Nejprve byly v Evropě přijímány s menší nedůvěrou, zarytí věřící ji považovali za nečistou a nezdravou plodinu. Do českých krajin se dostaly z Braniborska, odtud jejich název. Ve větší míře se začaly u nás konzumovat až od 18. století.
Co obsahují
V bramboru se objevuje kromě škrobu a bílkovin celá řada minerálních látek (mezi nimi např. hořčík, železo nebo zinek) a vitaminů (C, B1 a B2).
Brambory v kuchyni
Brambory můžeme upravovat buď nasladko (ve formě různých bramborových šišek, lokší atd..) nebo naslano. Existují tisíce možností, jak si je připravit. Podělím se s vámi o své oblíbené recepty.
Zapékané brambory
Potřebujeme: syrové brambory, šunku, tvrdý sýr (eidam), cibuli, zeleninu podle chuti (papriku, rajče), žampiony, sladká smetana, sůl, pepř
Do zapékací mísy rozložíme syrové brambory nakrájené na tenké plátky - vždy vrstvu brambor, které osolíme, opepříme a poklademe šunkou, strouhaným sýrem, žampiony nakrájenými na plátky, nakrájenou libovolnou zeleninou a cibulí. Tak pokračujeme, než je míša plná. Nakonec poklademe poslední vrstvu brambor a posypeme zbylým sýrem. Poté zalijeme velkým množstvím sladké smetany (alespoň do poloviny zapékací mísy). Pečeme při 200°asi hodinu než se utvoří na povrchu křupavá krusta. Dobrou chuť! :-)

neděle 2. listopadu 2008

U Tonka, Vizovice




Začátkem srpna 2008 jsme se s rodinou vypravili křížem krážem na Slovensko. A jelikož jsme tam moc nepochodili (co se týče jídla), navrhla jsem - "Jeďme do Vizovic". Hned, jak jsme spatřili restauraci U Tonka blízko náměstí, všichni byli nadšeni. Nejen skvělým interiérem - exteriérem, ale také cenami. To jsme ještě netušili, že za skvělou cenu bude i neuvěřitelná porce - taťka dostal plný talíř jídla - katův šleh s opékanými brambory bylo opravdu dobrou volbou. No koukněte sami, prostě porce pro dva. Chudák měl co dělat, aby všechno snědl :-)





Na dalším fotu vidíte mamku s babičkou - už se pouštějí do jídla. Mamka si (stejně jako já) vybrala plněný bramborák kuřecím masem. Babička dostala chuť na klasickou plněnou kuřecí kapsu s nivou a šunkou. Hodně si to pochvalovala :-)





Sestra si dala klasiku - knedlo, zelo, vepř (na snímku není, protože se nepovedl, bohužel). Nebyla moc spokojená s knedlíky, zdálo se jí, že jsou moc cítit droždím.






Bramborák nebyl špatný - to vůbec ne. Jen bych zvolila příště jinou náplň. Kuřecí maso není to pravé ořechové a celkově byla náplň hodně slaná. Dále netuším, proč byl celý pokrm posypaný sýrem.

Celkově bych však restauraci U Tonka hodnotila známkou 1-. Obsluha se snažila se všech sil nasytit hladové krky (a že jich tam nebylo v tu dobu málo) a navíc byla příjemná. Za čas, který sestra musela strávit čekáním, se omluvila. Vše bylo poté odpuštěno :-)

Vítejte na mém blogu :-)


Tak vás tady pěkně vítám :-) Tento blog jsem založila proto, abych se s vámi podělila o své kulinářské zážitky a třeba vás i nějak tímto obohatila :-) Jinak - foto je z restaurace U Žabáka ve Skotnici :-)